Proč snažit se myslet pozitivně nefunguje?

Při konzultacích mi lidé říkají, že čtou články nebo poslouchají podcasty o pozitivním myšlení a snaží se podle nich myslet pozitivně. Ale ono to moc nefunguje.

Jasně. Jinak to ani být nemůže. Právě proto, že je tam slovo SNAŽÍ.

Článek je o lidech, kteří se snaží myšlení změnit a není to pro ně běžné nastavení. Těch, pro které je pozitivita přirozená, se to netýká. Samozřejmě se najdou výjimky i v první skupině.

Říci si: „Teď budu myslet pozitivně!“, když jsem to doposud nedělal, je stejné, jako kdybych se já rozhodnul, že teď půjdu do fitka a budu zvedat svoji váhu. I když běžně zvedám maximálně dvoulitrovku Pepsi. Ono by to šlo. Ale druhý den nezvednu ani kartáček na zuby.

Stejné je to s pozitivním myšlením. Pokud v sobě máte nějaké nepříjemné emoce, myšlenky, vaše vnitřní nastavení je spíše negativní, tak si můžete v hlavě vytvořit iluzi VŠE JE SUPER!

To špatné v sobě pohřbíte a sami před sebou děláte, že je vše super. Tak, jak se píše ve textech mudrců.

Jenže to nejste vy. Je to představa. Udržet iluzi krásného, pozitivního světa plného duhových jednorožců (bez podpůrných látek) a současně držet v sobě pohřbené emoce stojí obrovské množství energie. Tak velké, že vás to časem vyčerpá. Někoho za pár dní, jiný vydrží týdny.

Ve chvíli, kdy vám dojde energie, zmizí jednorožci a vše potlačované ve vás vyrazí na povrch. Možná to sebou vezme i to, o čem jste doposud ani netušili.

Pozitivní myšlení a vnímání světa vyžaduje postupnou práci na sobě, zpracovaní toho špatného, pochopení ega a následně změnu úhlu pohledu. Chce to čas, trpělivost a radovat se z drobných krůčků.

Tomáš Procházka
www.prochazkazivotem.cz