Lineární a nelineární myšlení: naučené vs. kreativní přístupy k řešení problémů
Myslíme každý den. Každý den používáme náš mozek, přemýšlíme, vymýšlíme, řešíme problémy a nejrůznější situace. Málo kdo z nás se však někdy zamyslel nad tím, jakým způsobem mozek používáme a jakým způsobem nás myšlenky napadají a kde se berou. Zda například sami kreativně přemýšlíme a hledáme možná řešení nebo jen využíváme informací, které jsme se od někoho nebo někde naučili.
Osobně rozděluji myšlení na dva základní druhy. A to na lineární neboli naučené a nelineární, kreativní.
Lineární myšlení
Lineární myšlení je způsob myšlení, při kterém se spoléháme na jasně dané, naučené nebo převzaté postupy. Jinými slovy, když se setkáme s konkrétním problémem nebo situací, přistupujeme k nim s řešením, které nám někdo řekl nebo které jsme se naučili. Tyto postupy mohou pocházet od rodičů, učitelů, knih nebo třeba „zkušenějších“ kolegů. Tento způsob myšlení je často považován za nejběžnější a nejpoužívanější, protože je založen na osvědčených postupech a naučených vzorcích chování.
To, že myslíme lineárně, lze rozpoznat velmi jednoduše. Když něco děláme, řešíme problém nebo jednoduše reagujeme, náš mozek pracuje s informacemi, které:
- Nám někdo řekl – Řídíme se radami, pravidly nebo doporučeními od jiných lidí, aniž bychom zvažovali vlastní přístup nebo kreativní řešení.
- „Vždycky se to tak dělalo“ – Jsme zvyklí se držet zavedených postupů, protože jakákoli změna představuje riziko nebo nejistotu.
- Vyplývají z našich minulých zkušeností – Opakujeme to, co už jsme zažili, protože to nám v minulosti fungovalo, i když současné podmínky mohou být odlišné.
- Odpovídají našim zvykům a rutinám – Naše každodenní činnosti jsou často řízeny automaticky opakovanými návyky, které jsme si během života vytvořili.
- Nedáváme prostor kreativitě a inovaci – Pokud stále opakujeme stejné vzorce myšlení, zavíráme si dveře k novým nápadům a inovativním řešením.
- Ignorujeme nové informace – Pokud nové informace neodpovídají našim zavedeným vzorcům myšlení, často je podvědomě odmítáme nebo je přehlížíme.
- Působíme podle očekávání okolí – Naše jednání se často řídí tím, co se od nás očekává, aniž bychom si uvědomili, že můžeme přistupovat k situacím jinak, než jak nás naučili druzí.
Nelineární, kreativní myšlení: kreativní přístup
Nelineární myšlení je způsob myšlení, který se odchyluje od naučených postupů a přináší prostor pro kreativitu a nové perspektivy. Tento přístup umožňuje neomezovat se na jediný, předem daný způsob řešení, ale otevřít se možnostem, které jsme dosud nezvažovali. Na rozdíl od lineárního myšlení, které spoléhá na zavedené vzorce, nelineární myšlení pracuje s flexibilitou, inovací a možnostmi.
Nelineární myšlení nás vede k tomu, abychom přemýšleli o situacích z různých úhlů pohledu a hledali různorodé způsoby řešení. Je důležité nesetrvávat pouze u jednoho způsobu řešení problému, ale aktivně přemýšlet nad více variantami. Je dobré se snažit najít alespoň tři různé možnosti, jak daný problém vyřešit, protože každá možnost přináší nový pohled na situaci a otevírá dveře k lepšímu výsledku.
Proces myšlení nelineárně zahrnuje:
- Hledání alternativních postupů – Neomezujeme se na první nápad, který nás napadne, ale zkoumáme i jiné způsoby, jak dosáhnout výsledku. Často se totiž stane, že druhá nebo třetí možnost je ta nejefektivnější.
- Propojení různých myšlenek a oborů – Kreativní myšlení často přichází s řešeními, která kombinují znalosti z různých oblastí. Díky tomu můžeme objevit nové a originální přístupy, které by nás v rámci klasického myšlení nenapadly.
- Zvažování dopadů a následků každé varianty – Přemýšlení nad třemi možnostmi nás také nutí zhodnotit, jaké výhody a nevýhody přináší každé z nich, což nás přirozeně vede k tomu najít tu nejoptimálnější cestu.
- Otevřenost k neznámému a změně – Kreativní myšlení vyžaduje ochotu zkoušet nové věci, i když to může znamenat vystoupení z komfortní zóny. Změna a experimentování jsou klíčové pro nalezení řešení, která by v rámci lineárního myšlení nebyla možná.
Tento přístup pomáhá rozvíjet nejen naši schopnost řešit problémy, ale také náš potenciál vidět věci z nových perspektiv. S každou variantou, kterou promyslíme, zvyšujeme pravděpodobnost, že objevíme řešení, které bude nejen efektivní, ale také inovativní a udržitelné.
Je čas na změnu myšlení
Ano, jsou situace, kdy je lineární myšlení důležité. Mohou to být výrobní procesy, kdy je důležité jasné pořadí kroků a předvídatelnost. Bohužel je většinová společnost naučena myslet podle jasně daných vzorců a pravidel v ostatních aspektech života, kde to není nutné, nebo je to naopak nevhodné.
Začíná to výchovou, kdy nás rodiče vychovávají a vštěpují nám do hlavy, co a jak dělat nebo nedělat, bez větší možnosti vlastní kreativity a hlubšího přemýšlení. Pokračujeme vzdělávacím systémem, kde se (až na výjimky) učíme jasně dané postupy, vzorečky nebo jen tupé opakovaní „faktů“. A jakmile nastoupíme do zaměstnání, starší, zkušenější kolega nás vzdělává ve firemních pravidlech a postupech, které se „tak vždycky dělaly.“
Naše emoce také hrají klíčovou roli v tom, jak přemýšlíme. Když jsme pod tlakem nebo ve stresu, máme tendenci se uzavírat do lineárních vzorců myšlení a volit cestu nejmenšího odporu. Tento přístup však může často vést k únavě, vyčerpání, frustraci nebo dokonce hněvu. Používání starých, neaktualizovaných myšlenkových vzorců, které někdo vytvořil v minulosti a nad kterými jsme se sami nezamysleli, nás totiž může uvěznit v řešeních, která dnes již nejsou efektivní nebo platná. Často je přijímáme jen proto, že nám je předala nějaká autorita – rodiče, učitelé, nadřízení – aniž bychom zvažovali, zda jsou tyto vzorce stále relevantní. Tím se uzavíráme možnosti přemýšlet jinak, kreativněji, a překonat překážky s využitím moderních nástrojů a přístupů.
Pokud se chceme posunout dál, je čas přehodnotit tento přístup a otevřít se možnostem, které nelineární myšlení nabízí. To nám pomůže nejen překonat výzvy, ale i objevovat nové cesty k úspěchu, ať už v pracovním nebo osobním životě. Když se dokážeme oprostit od starých, zakořeněných postupů a přijmeme flexibilní, kreativní přístup, začneme vnímat širší spektrum možností a variant, jak řešit problémy. Tím se nejen zvyšuje naše šance na úspěch, ale také se otvírá prostor pro růst, inovaci a osobní i profesní rozvoj.
Příklad z praxe
Přišel klient, kterého nic nebavilo. Především rekonstrukce domu, které se již dva roky věnoval. Klient byl fyzicky i psychicky velmi unavený. Pracoval často celý pracovní týden mimo domov. V pátek se vrátil a trpěl úzkostmi z představy, že v sobotu ráno bude muset brzy vstávat a zase jít na stavbu. Když jsme o problému dopodrobna hovořili, zeptal jsem se ho, jestli může jít na stavbu v sobotu odpoledne nebo třeba v neděli. Odpověděl mi, že může. Začali jsme se zabývat představou a vizualizací, jaké by to bylo, kdyby ráno nemusel vstávat, v klidu se vyspal a šel na stavbu po obědě. Nebo, kdyby měl celou sobotu volnou, odpočinul si po pracovním týdnu, odpočatý a zregenerovaný šel na stavbu v neděli. Jen představa těchto možností způsobila uvolnění nepříjemných pocitů z rekonstrukce. Když jsem se klienta zeptal, proč tedy chodí v sobotu ráno, odpověděl mi, že mu kdysi babička říkala, že v neděli se nepracuje…
Jedná se o krásnou, typickou ukázkou lineárního myšlení a možnosti přechodu na přemýšlení nelineární, které v uvedeném příkladu nabízí více možností včetně prostoru pro odpočinek a regeneraci klienta.
Tomáš Procházka