Problém s alkoholem vyřešen regresní terapií
Problém s alkoholem vyřešen pomocí regresní terapie
Po domluvě s klientkou jsem se rozhodl zveřejnit další zajímavý případ, kdy regresní terapie skvěla zabrala na mnoho let neřešitelný problém. Tentokrát se jednalo o kvartální alkoholismus.
Klientka, 31 let. Od 19 má v různých intervalech problém s alkoholem. V r. 2017 absolvovala tříměsíční léčbu v protialkoholní léčebně, po které se jí podařilo vydržet dva roky bez alkoholu. Následně po partnerských problémech v r.2020 opět kontakt s alkoholem. Alkoholické období se vyznačovalo přibližně pětidenním permanentním pitím tvrdého alkoholu nebo spánkem po vypité láhvi. Pití skončilo až ve chvíli, kdy byla klientka natolik vyčerpaná, že si nemohla dojít koupit další láhev. V tuto chvíli se jí povedlo vystřízlivět. Cykly se opakovaly přibližně po dvou měsících. Začala brát Antabus, poté klid do dubna 2021. Od dubna 2021 se pití alkoholu vracelo v pravidelných intervalech po dvou až třech měsících. Kromě pobytu v léčebně navštěvovala několik let různé psychoterapie a psychiatrii. Bez významnějších výsledků.
Pití mělo vždy stejný průběh, kolem pěti dnů pouze tvrdý alkohol a spánek, následně od pátku do neděle střízlivění pod dohledem matky. Během „alkoholového týdne“ klientka pravidelně přicházela o práci, nebylo možné jí kontaktovat, protože byla téměř celý týden silně opilá. Silná potřeba konzumace alkoholu přicházela náhle bez zjevných příčin. Mimo tato období alkohol nekonzumovala, a to ani příležitostně.
Když se ke mně klientka dostala, probírali jsme možné důvody, proč se náhle spustí potřeba pití alkoholu v tak velkém množství. Bohužel si neuvědomovala žádné myšlenky, pocity nebo emoce, které by mohly fungovat jako spouštěč. Nevybavila si ani jakékoliv negativní myšlenky nebo emoce v době, kdy byla pod vlivem alkoholu. Proti běžnému zvyku, kdy za mnou klienti chodí s konkrétními pocity nebo myšlenkami a nechávám na jejich podvědomí, jakou traumatizující událost si v dané souvislosti jejich podvědomí vybaví, jsme účelově prošli poslední známou událost, kdy byla klientka pod vlivem a období těsně předtím.
Při průchodu jsem se vrátili k návštěvě lékaře, kde se re stimulovaly následující pocity a myšlenky spojené s oznámením nezbytné operace: „Mám strach, smutek, naštvání, zklamání. Proč já? Proč, když už si myslím, že je všechno v pohodě se musí něco podělat. Jsem strašně smutná.“ Následovala vzpomínka na nákup v obchodě, kdy klientka zahlédla láhev s alkoholem: „Víš, že zapomeneš na problémy.“
Poté období konzumace alkoholu. Uvádím přepis myšlenek a pocitů tak, jak si je klientka v regresi vybavovala: „Chci zapomenout na všechno. Je mi jedno, že dělám něco špatně. Cítím se čím dál lépe. Starosti mizí. Pak mi dojde (vodka). Dojdu si na pumpu pro vodku. Zase zklamu všechny kolem sebe. Doma si otevřu vodku. Pak usnu. Po probuzení si nadávám, jsem naštvaná. Proč? Sáhnu po flašce znova. Zase o všechno přijdu! Po několika locích zase usnu. Při pití je mi špatně sama ze sebe. Další den musím do práce. Usnu.
Celý jsem to zase podělala. Stud. Naštvání, zklamání. Pořád se mi to točí v hlavě, jdu si pro další vodku. Ponižuju sama sebe. Piju flašku. Říkám si, že to nechci dělat. Po probuzení se cítím nepříjemně. Nechuť sama k sobě. Za nic nestojím. Po chvíli zase usnu. Probudím se. Cítím se otupěle. Jdu si pro další flašku. Zvoní telefon, zvednu ho, volá máma, ať jí jdu otevřít. Otevřu jí. Diví se, že jsem jí to zvedala. Stydím se sama za sebe.
Po průchodu a uzavření této události jsem měl dostatek emocí, pocitů a myšlenek, se kterými bylo možné dále pracovat. Následující sezení, při kterém jsme se zaměřili na pocity strachu, obav a smutku, nás vrátilo do věku 19 let, kdy se klientka se svojí matkou téměř rok o víkendech starala o nemocnou babičku a „obskakovala“ příbuzné, kteří se sjížděli na návštěvy. Toto období bylo velmi fyzicky a psychicky náročné. Toto období spolu s matkou řešily konzumací alkoholu a získala pocit, že jí pití alkoholu pomáhá zabavit se stresu, únavy a bavit se s ostatními. Po určité době vznikl postulát (opakující se myšlenka) „Potřebuji skleničku.“, který se opakoval několik měsíců a způsobil budoucí podvědomou snahu řešit jakékoli negativní pocity nebo myšlenky pomocí alkoholu.
Téměř rok trvající událost se nám povedlo zpracovat a od auditovat během 6 hodin průchodů událostí.
Poslední regresní sezení už se netýkalo přímo alkoholu. Klientka se v rámci strachu, obav a smutku přenesla do minulého života, ve kterém byla neoprávněně obviněna z čarodějnictví a upálena. Protože se jednalo o primární engramickou událost, bylo nutné událost zpracovat. Tato událost neměla přímou souvislost s alkoholem, způsobovala však vyšší citlivost na strach, obavy a smutek, kdy si podvědomí tyto pocity v rámci asociací spojovalo s upálením a smrtí.
Po nějaké době od ukončení terapie se klientka cítí skvěle a v případě, že se objeví negativní události, nemá potřebu ani myšlenky je řešit pomocí alkoholu.